… zima je na krku, tak ovčák připravil jehňatům „kočár“ na cestu do „Mrazákova“ přes přestupní stanici Předslav. Před to ale žádná sláva nebyla, až po (když se jehňata proměnila v ouhledný balíčky červeňoučkýho masa).
Jedna mladá holka, ale utekla řezníkovi z pod kudly. V trní na drahach si vyškubla vobě známky a to stačilo. Ovčák je sice vobě našel, ale řezník, že jí neveme a neveme. Jedině prej až bude mít známku v uchu. Tak se trochu projela a přijela zasejc zpátky.
Tady vidíte jaká maličkost může někdy zachránit život - poztrácený náušnice ;-)
… do Těchonic se zasejc vrátila brontosauří úderka (naposled viz noticka z 28. 3.). A všecko při starym – sranda, hry, píglování trní na drahach a dobrý jídlo (pomazánky byly tentokrát celerová a budapešťská). A v sobotu bylo překvápko, ovčák domluvil rožnění jehněte. Pan L. z Pačíva odvezl, porazil, naložil, vorožnil, porcoval. A ještě jehně nadil králíkem. Mňam. Všichni měli boule až za ušima.
Vobrazová kronika je tuna.
… i letos se pro dráhy podařilo schrastit ministerskou dotaci z programu Péče vo krajinu (PPK). Zrovna tady byla doktorka Michaela vočíhnout jestli je všecko udělaný. Všechno bylo v oukeji, takže vodměna nás nemine ;-)
Blbý je, že nám podporu vo štvrtinu skrouhli, protože maj sami málo (chechtáky pro Plzeňskej kraj se za poslední dva roky scvrkly vo 60 %). A ještě blbější je, že sme jim peníze šetřili sami. Kolikát sme dělali víc práce, než na kolik sme žádali o dotaci (pásli sme větší plochu nebo sme kosili a žádný prachy za to nechtěli). Nejblbější je, že by se "pépékáčko" mohlou scvrknout ouplně. S tim týpkem ve Vršovický nás rozhodně žádný nadějný vyhlídky nečekaj, ten nám ještě nadrobí ;-(
... do Borovan na Ovčácký slavnosti (viz noticka z 25. 7.) nás jel nakonec reprezentovat ovčák. I s manželkou. A byl to sukces.
Výtěžek dražby sice slavnej nebyl – štrnácet korun a ňáký drobný (a to ještě naše věrná pastýřka Lenka S., kerá tady célej den předla na kolovrátku, věnovala dvě vlastnoručně pletený čepice na přilepšenou Jozífkovi a Drahušce), ale pořád lepčí než drátem do voka ;-)
Úspěch (tradičně) slavila medoláda, kerou samozřejmě měli sebou a hlavně jehněčí paštika. To bylo totiž to překvapení (viz noticka z 25. 7.). Ovčák už ňákej pátek pracuje na jejim vývoji a teď chtěl využít příležitost k první veřejnej ne(z)řízenej vochutnávce. Ve středu napek, navařil, namlel, namíchal, naplnil a zavařil a v sobotu s manželkou, jen tak mezi řečí a prodávánim medolády, připravili na 900 jednoubek. Jenom se po nich zaprášilo. (Zato v Těchonicích sme ani nevochutnali. Ovčák sliboval, že nám rozdá paštiku co zbyde, jenomže zpátky nepřivez ani ň. Hlavně, že nám pak nadšeně líčil jak to lidem šmakovalo. Prej se ládovaly i dámy, co normálně vnitřnosti nevemou do huby. – pozn. webmajstra)
Akce prej byla příjemná, sluníčko, lidi skvělý, prostě pohoda džez. Ovčák byl rozjetej – pochvaloval si, jak navázal nový kontakty, jak skvělej ovčí sejra koupil, jak potkal známý, kerý už léta neviděl. Taky předváděčku práce se psem vychvaloval. (To jim musí vopravdu závidět. Neni divu, jejich vořech Kouďák chce totiž s ovcema taky pomáhat, ale dělá to po svym – stádo nehoní, ale rozhání. – pozn webmajstra) Zato manželka byla jako pes stahaná (dyž už sme teda u těch psů). Ovčák se bavil a ovčáková musela všechno voddřít. Prostě klasika.
Taky musíte doma všechno voddřít? A manžel ještě slízne smetanu? Nestyďte se a klidně si na toho svýho chlápka postěžujte.
… Josefínka vod nás vodešla. Ale nevyrazila za dráty k sousedom, ani na vejlet někam dál. Šla a zaklepala na nebeskou bránu… Večer jí ovčák našel nafouklou, s nožkama nahoře… Přitom ještě ráno, když přeháněl stádo ze spodních drah nahoru, byla dobrá. Možná něco blbýho snědla… Knock knock knockin' on heaven's door…
... Karolínka s Veronicou si to s jehňatama zvopákli (viz noticky ze 17. a 24.12.09). Karolínka má klučinu, Veronica zase dvojčata (holku a kluka). U Karolínky se člověk nediví, tej se to v zimě nepovedlo, ale Veronica... Takhle brzo si pořídit další mrňata, hm, hm, hm. Doufejme, že svou pošetilostí nepobláznila i další holky.
Je to normální, pořídit si brzy po porodu další děti? Můžou za to splašený hormony? Nemáme rači Jozífkovi udělat uzel? Něco nám napište, ať v tom máme jasno.
… nejlepčích pastýřů pod sluncem už je celá stovka. Sláva. Ale, že to trvalo.
Zatimco padesátku sme tu slavili po necelejch sedmi měsících (viz noticka z 5.8.08), na završení tý druhý sme si museli počkat dva roky. Ale zaplať panbů za ty dary ;-)
Jubilejnim padesátym pastýřem byla baba. Teď je to… chvilka napětí… ještě chvilku… pro změnu... zase baba. No, jo. Ale kdo si myslíte, že se chová zodpovědně a má starost vo svět? Jedině ženský. I tady, mezi našima nejschopnějšíma pastýřema, maj dvojnásobnou převahu nad chlapákama. Ale my sme rádi. Je nám v takový empatický partě dobře.
Stym pastýřem, kerej se k nám přidal je Klára Sutlovičová z… no, vodkaď byste řekli... jak jinak než… z Prahy. Zase. No, a kdo si myslíte, že drží nad vodou podstatnou část nezisku? Pražáci. Tak to je, jo tak to je. I dyž na druhou stranu je fakt, že rodilý pražáci to věčinou nejsou. Praha je táková násoska, kerej slabší povahy těžko vodolávaj... ;-)
Takže Kláro, a holky vůbec, - děkujem.
A hurá do druhý stovky. Svatej Vendelín, oroduj za nás.
Nemáte vokolo sebe taky někoho šikovnýho? Novýho nejlepšího světovýho pastýře? Tady je vyškolenej ancvaj, jen ho trošku postrčit ;-)